0
%
Účast na dobrovolných činnostech umožňuje mladým lidem stát se aktivními občany a činiteli solidarity a pozitivní změny pro komunity v celé Evropě. Z tohoto důvodu se členské státy EU ve Strategii EU pro mládež zavázaly podporovat organizace působící v oblasti dobrovolnictví a zvyšování povědomí o dostupných příležitostech. Na úrovni EU je zřízení Evropského sboru solidarity zaměřeno na zvýšení účasti mládeže na přeshraničních dobrovolnických programech.
Cílem Evropského sboru solidarity je nabídnout mladým lidem příležitost poskytovat pomoc potřebným, podílet se na řešení společenských problémů a zasadit se o vytvoření inkluzivnější společnosti. Zároveň nabízí příležitost získat nové dovednosti a pracovní zkušenosti, které zlepší jejich postavení na trhu práce.
Informace shromážděné na Youth Wiki (https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki) ukazují, že jedna třetina zemí přímo provozuje národní programy nabízející konkrétní příležitosti mladým lidem zapojit se do dobrovolných projektů. Jedná se o celostátní programy, organizované, monitorované a financované národními veřejnými orgány, které se konkrétně zaměřují na mladé účastníky.
Národní programy mají výhodu v tom, že potenciálním mladým dobrovolníkům poskytují specifický přístupový bod. Usnadňují také sladění dostupnosti a talentu dobrovolníků s potřebami hostitelských organizací (to je například jeden z hlavních cílů maltského národního programu). Dobrovolníkům také zpřístupňují inkluzivní rámec pro jejich zapojení, který často zahrnuje systémy proplácení vzniklých výdajů (jako například ve Francii), plány osobního pojištění a národní systém certifikace dobrovolnických zkušeností (jako je tomu např. v Lucembursku).
Evropský sbor solidarity vstoupil do nového programového období. Komise chce zlepšit inkluzivitu, kvalitu a uznávání dobrovolnických aktivit
Evropský sbor solidarity vstoupil do nového programového období 2021–2027. Možnosti zapojení mladých lidí do solidárních projektů nebo realizace mezinárodních dobrovolnických aktivit zůstanou i nadále zachovány. V novém období bude program operovat s rozpočtem přes jednu miliardu eur, který umožní zapojení více než 270 000 mladých lidí. Novinkou je přímo řízená aktivita dobrovolnictví v oblasti humanitární pomoci.
Priority programového období Evropský sbor solidarity 2021–2027:
Inkluze a diverzita: zapojení co největšího spektra organizací i jednotlivců do solidárních činností
Udržitelnost: realizace projektů environmentálně udržitelným způsobem; zvyšování povědomí účastníků o ekologických tématech
Digitalizace: umožnění kombinovaných aktivit; podpora činností zaměřených na posilování digitálních dovedností a digitální gramotnosti
Participace: podpora účasti mladých lidí na demokratických procesech a jejich občanské angažovanosti
Rok 2022 byl vyhlášen Evropským rokem mládeže, aby se zdůraznil význam evropské mládeže při vytváření lepší budoucnosti, která bude ekologičtější, inkluzivnější a digitálnější.
Evropská komise v lednu 2022 zveřejnila svůj návrh doporučení Rady o mezinárodní dobrovolnické činnosti mladých lidí, který je zároveň jedním z prvních konkrétních iniciativ v rámci Evropského roku mládeže.
Místopředseda Komise pro podporu evropského způsobu života Margaritis Schinas uvedl: „Od roku 2017 se do dobrovolnictví a solidárních projektů Evropského sboru solidarity zapojily a přispěly tak ke změnám desítky tisíc mladých Evropanů. Dnešním doporučením vyjadřujeme podporu dobrovolnictví mladých lidí a dále jej usnadňujeme, aby jich mohlo být ještě o mnoho více a mohli šířit solidaritu a naději po Evropě i mimo ni.“
Komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Marija Gabrielová dodala: „Dobrovolnictví je mezi mladými lidmi, kteří se chtějí zapojit do budování lepší a inkluzivnější Evropy, stále populárnější. Cílem nové iniciativy je zlepšit kvalitu jejich dobrovolnické činnosti a odstranit zbývající překážky pro přeshraniční mobilitu. Iniciativa přispěje k posílení příležitostí pro mladé lidi k vyjádření solidarity během Evropského roku mládeže 2022.“
Návrh Komise týkající se dobrovolnictví mládeže vyzývá členské státy, aby mimo jiné:
zajistily, že se přístup k nadnárodním dobrovolnickým činnostem stane reálnou příležitostí pro všechny mladé lidi, včetně mladých lidí s omezenými možnostmi,
zvážily opatření přispívající k rozvoji adekvátního a jasného právního a prováděcího rámce pro zdraví, bezpečnost a ochranu účastníků nadnárodních dobrovolnických činností,
podporovaly vysokou úroveň kvality u vnitrostátních organizátorů dobrovolnických činností,
poskytovaly informace a zlepšovaly povědomí o právech dobrovolníků,
zvyšovaly povědomí o přínosech nadnárodní dobrovolnické činnosti prostřednictvím informačních a propagačních kampaní,
propagovaly spolupráci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU mezi organizátory poskytujícími příležitosti k nadnárodní dobrovolnické činnosti,
podporovaly dobrovolnické činnosti, které smysluplně přispívají k řešení výzev v oblasti klimatu a dalších výzev souvisejících s životním prostředím,
zkoumaly nové trendy a alternativní rozměry a formy dobrovolnické činnosti, jako je digitální a mezigenerační dobrovolnická činnost.
Komise je připravena podporovat provádění doporučení prostřednictvím mechanismů a nástrojů spolupráce v rámci strategie EU pro mládež a programů EU pro mladé lidi, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Komise usnadní vzájemné učení a výměny mezi členskými státy a relevantními partnery tím, že vyvine osvědčené postupy v oblasti digitálního a mezigeneračního dobrovolnictví a bude propagovat příležitosti k dobrovolnické činnosti a informovat o nich prostřednictvím Evropského portálu pro mládež. Bude také dále rozvíjet a podporovat stávající nástroje EU pro validaci výsledků neformálního a informálního učení (Europass, Youthpass) a podněcovat výzkum a sběr údajů o dlouhodobém dopadu dobrovolnické činnosti.
Dobrovolnictví je pro evropskou mládež důležitá činnost: 34 % mladých lidí v roce 2019 uvedlo, že se v posledních 12 měsících zúčastnili organizovaných dobrovolnických činností. Tento počet soustavně roste; v roce 2011 to bylo 24 %.
Mladí občané EU se mohou účastnit nadnárodní dobrovolnické činnosti prostřednictvím programu Evropský sbor solidarity nebo v rámci státních nebo regionálních programů podporujících přeshraniční dobrovolnickou činnost (existují v Itálii, Řecku, Švédsku, Rakousku, Slovinsku, Francii, Slovenské republice, Belgii, Bulharsku, České republice, Finsku, Německu, Irsku, Lucembursku, Polsku, na Maltě a ve Španělsku). Celkový rozpočet programu Evropský sbor solidarity na období 2021–2027 činí 1 miliardu eur, přičemž v roce 2022 bude k dispozici více než 138 milionů eur.
Pozadí dobrovolnictví v ČR
Dobrovolnictví mladých lidí a dobrovolnictví v oblasti práce s dětmi a mládeží má v České republice dlouholetou tradici. Odhaduje se, že zhruba polovinu všech dobrovolnických aktivit v zemi vykonávají mladí lidé a mládežnické organizace.
Dobrovolnictví je chápáno jako součást étosu a role občanské společnosti, a stát tedy dobrovolnictví jako takové nereguluje. Právní úprava existuje pouze pro konkrétní činnosti dobrovolné služby. Neexistuje žádný konkrétní veřejný program dobrovolnictví mládeže. Je zde i historický aspekt zneužívání dobrovolnictví komunistickým režimem v letech 1948 až 1989 pro ideologické účely komunistické strany a komunistického státu.
Český neziskový sektor a mládežnické neziskové organizace jsou však dlouhodobě velmi silně motivovány ke zlepšení podmínek pro dobrovolnictví ze strany státu a volají po lepším uznání dobrovolnictví a zavedení benefitů od státu pro dobrovolnictví ze strany jednotlivců jako např. i na úrovni dobrovolných organizací.
Veřejná diskuse k zákonu o podpoře dobrovolnictví tak začala po miléniu, a zejména po roce 2011 – Evropském roce dobrovolnictví, který byl prosazován i během českého předsednictví EU v Radě EU v roce 2009. V průběhu roku 2011 se V ČR proběhly aktivity o dobrovolnictví a státní orgány zahájily přípravu na řádné právní záležitosti. Nebylo však možné dosáhnout všeobecného konsensu ve společnosti a mezi různými sektory a veřejnými politikami. Vláda proto rozhodla do konce roku 2016 zastavit přípravu samostatného právního zákona o dobrovolnictví.
Stát se více zaměřil na podporu rozvoje obecného dobrovolnictví a podpůrné regionální infrastruktury, a dobrovolnické aktivity mládeže jsou tak podporovány v rámci státních programů práce s mládeží a regionálními, místními i soukromými aktéry.
Česká rada dětí a mládeže jako nezávislá Národní rada mládeže většiny celostátních mládežnických organizací realizovala mapovací projekt SAFE, monitorující a kalkulující hodnotu a společenský přínos dobrovolné činnosti a práce v oblasti mládeže, s velmi pozitivní výsledky.
Některé studie odhadují, že až 75 % dobrovolnické práce v Česku funguje mimo režim zákona o dobrovolnické službě. Cílem tohoto projektu je pečlivě zmapovat tuto oblast, najít příčiny nedostačující evidence a nabídnout řešení výhodné jak pro orgány státní správy, tak pro samotné NNO.
Dobrovolnictví mladých lidí v ČR v číslech
„V posledních pěti letech jsme schopni prokázat nárůst zapojování mladých lidí do dobrovolnických aktivit. Zatímco v roce 2017 se zapojoval každý pátý, v roce 2020 je to již každý čtvrtý mladý člověk. Největší nárůst pozorujeme u mladých ve věku od 15 do 20 let, kdy se v roce 2020 zapojil do dobrovolnických aktivit takřka každý třetí dospívající,“ přibližuje Nela Andresová z analytické sekce ČRDM.
Zajímavé bylo pozorovat také dynamiku pomoci v době mezi prvními vlnami pandemie, kdy se ukazuje, že mladí dospívající do 20 let také výrazně více pomáhali svým nejbližším a známým, a naopak měli méně možností pomáhat např. svým sousedům či cizím lidem.
„Motivaci k takovému jednání nám potvrzují í výsledky z našeho výzkumu Hodnoty mladých, kdy se ukazuje, že spolehlivost a péče o nejbližší jsou pro české mladé těmi nejdůležitějšími hodnotami,“ dodává výzkumnice.
Ze zmiňovaného výzkumu vyplývá, že mladí lidé se pomoci a dobrovolnictví nebojí. Když je někdo požádá o pomoc, devět z deseti pomůže. Celkem 77 procent mladých udává, že má sklon pomáhat ostatním, pokud to potřebují nebo jsou v krizi. A 83 procent mladých také udává, že když pomáhají, nic za to na oplátku neočekávají, i když čtyři z deseti mladých jsou rádi, když se ví, že pomáhají zrovna oni, a 23 procent pro dobročinnost přímo motivuje možnost uvádět si to v životopisu. Takřka dvě třetiny mladých také očekávají, že když někomu pomohou, v budoucnu bude také pomoženo jim, budou-li to potřebovat.
Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete další informace k dobrovolnictví mladých lidí.
Více online: https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview
zdroj: adam.cz
